Hawaii – Nebe – Peklo – Ráj

22 Kvě Hawaii – Nebe – Peklo – Ráj

Hawaii – nebe, peklo, ráj

Havaj

Havaj je nejmladším státem USA. Souostroví se stalo součástí Spojených Států Amerických v roce 1959. Havajské ostrovy se nacházejí na vulkanickém hřebenu ve středním Pacifiku v délce 2400 km. I přes tuto vzdálenost jsou však samotné ostrovy až na ostrov Hawaii (zvaný Big Island) poměrně malé a jejich projetí autem napříč zabere sotva několik desítek minut. Mezi další ostrovy patří Oahu s hlavním městem Honolulu, Maui, Kahoolawe, Lanai, Molokai, Kauai, Niihau.

Nebe, aneb klima a počasí

Na tropické Havaji se denní teploty pohybují mezi 26 až 30°C, v noci pak mezi 24 a 18°C, v závislosti na ročním období, která jsou pouze dvě. Lokální klima každého ostrova je pak rozděleno na dvě oblasti, sušší závětrnou oblastí (Kona) a vlhčí lesnatou návětrnou (Koolau) kterou uprostřed ostrovů rozdělují hory. Může se zdát, že tato charakteristika počasí a klimatu je složitá. Opak je pravdou. Na Havaji nikdo počasí neřeší. V zimě se jezdí na Havaj surfovat, v létě se jezdí spíš na pláže. Ale ani toto rozdělení příliš neplatí, nehovoříme-li o závodním surfování, protože příznivé vlny, více jak 12 m vysoké, jsou k vidění především v březnu a dubnu. V létě musí surfařům postačit maximálně pětimetrové vlny. Havaj používá jako svůj neoficiální symbol duhu. Tu lze vidět na Havaji téměř každý den, protože i v létě se nad Havají prohánějí krátké vydatné přeháňky. Nikdo však deštníky nenosí, počasí se neřeší. Je jisté, že za deset minut přeháňka ustane, přijde krásná duha a opět bude svítit slunce na havajském azurovém nebi.

Peklo, aneb vulkanický ostrov Hawaii

Ostrov Hawaii, nazývaný Big Island patří k největším ostrovům havajského souostroví. Projet napříš ostrovem je již složitější, protože uprostřed ostrova se tyčí dvě sopky Mauna Kea (4205 m.n.m.) a o 37 metrů nižší Mauna Loa. Nikdo z domorodců – nehledě na atlasy světa – nepochybuje o tom, že na svých ostrovech mají nejvyšší hory světa, pokud jejich výšku posuzujeme od mořského dna. Potom je jejich výška více jak 10 km. K těmto horám není doporučeno se přibližovat. Přece jen se jedná o vulkanickou divočinu, a pokud se vydáte některou z mála silnic protínajících střed ostrova a nezvolíte jižní nebo severní cestu, řada tabulí u silnice Vám připomíná, že vjezd na tyto nezpevněné cesty je bezpochyby porušením smlouvy s půjčovnou vozidel. Kdo tedy chce vidět západ slunce nad Pacifikem z Mauna Kea, tak raději vyhledá průvodce. Pohled na zkamenělé lávové řeky pod sopkou Kilauea končící v rozbouřeném tmavě modrém Pacifiku vyvolává pocit, že se možná současná astronomie mýlí a že tady přece jen musí být konec světa. Mezi nejsilnější zážitky z Havaje bezpochyby patří návštěva Vulkanického národního parku na jihu ostrova. Nejaktivnější sopkou této oblasti je Kilauea se svým postranním kráterem PuuOo. V roce 2011 byly v kráteru PuuOo zaznamenány dvě významné erupce v květnu a srpnu. Obě byly provázeny výlevy lávy napájejíc lávovou řeku tekoucí do moře. I když ne každý návštěvník bude mít štěstí vidět rudou noční oblohu rozsvícenou sopečnou erupcí a tekoucími řekami lávy, bezpochyby uvidí dýmající Kilaueu, která je aktivní sopkou již desítky let. Pohled na dýmající sopku se žlutě-šedým dýmem nutí každého návštěvníka, aby si pečlivě četl výstrahy o stavu ovzduší a respektoval jakákoliv omezení v parku. Pohled na zkamenělé lávové řeky pod sopkou Kilauea končící v rozbouřeném tmavě modrém Pacifiku vyvolává pocit, že se možná současná astronomie mýlí a že tady přece jen musí být konec světa. Tento fascinující pohled jen umocňuje pohled na silnici, která náhle mizí ve 35 vysokém mohutném jazyku ztuhlé lávy. Nikdo silnici neobnoví, protože nikdo už sopce nevěří.

Ráj – Hory, pralesy a moře

Havaj je jednou velkou botanickou zahradou s fascinujícími vulkanickými horami, které jsou pokryty hustou, tmavě zelenou nízkou vegetací. Nezřídka se hory tyčí v kolmém úhlu nad údolím nebo mořem. Z vysokých hor padají vodopády napájené dešťovou vodou. Havajské ostrovy obepínají pásy korálových útesů, zdobené těly mořských želv. Pláže na Havaji jsou poloprázdné a dávají nespočet možností, kde si odpočinout. Obavy z přemíry turistiky z nás spadly po několika hodinách pobytu na Havaji. Zkušenost, „Mít se jako na Havaji“ nekazí ani poměrně častý výskyt žraloků. Při jedné z návštěv pláže jsme za dokonalé asistence plavčíků, vrtulníku a policie uvolnili na zbytek dne pobřežní vody desetimetrovému žralokovi, který si proplouval mělkými vodami u pláže, snad 20 metrů od břehu. Vrtulník ho doprovázel až do doby, než se vrátil na volné moře. Když jsem se zeptal plavčíka, jestli je tu tento žralok často, s klidem mi odpověděl: „… jo, skoro každý týden. Je tu doma…“ a s úsměvem dodal „Žralok není ve svém moři vrah, to bude, až vyleze na břeh“. Prostě Havaj. Aloha.